neděle 23. října 2011

LONDÝN PO DRUHÉ A NAŠE PRVNÍ NÁVŠTĚVA

O prázdninách jeli naši domácí a s nimi i děcka na dovolenou do Francie. To znamenalo celý týden volna, jediná starost nestarost byla fenka Tilly, kterou jsme museli venčit a dávat ji jíst (a mazlit se s ní, hrát si s ní, rozmazlovat jí - jako normálně). Aby jsme tu nebyli samotní, přijela nám první návštěva z ČR - Dan.

V sobotu jsme se vydali do Londýna na Victorii, kde jsme měli sraz s Alešem a poté jsme vyzvedli Dana všichni společně. Dan dal kufr do úschovny a hurá napříč Londýnem. Aleš ho má prochozený a tak nás vedl. Znovu jsme viděli Big Ben, London Eye, Trafalgar square, Buckingham palace a veverky v Hyde Parku, které Dana fascinovaly a fotil si je tam dobrých pět minut.


Taky jsme viděli něco poprvé - Picadilly Circus, který není ve stavu jako jsme vždy viděli v učebnicích angličtiny. Zašli jsme tu do jednoho obchodu se suvenýry, kde Alfik pro sebe našel tričko i pítko, hehe.


Na Picadilly jsme se rozloučili s Alešem a rozmýšleli jsme, kam se ještě vydat a něco zažít. První nápad - London Eye, ehm tří hodinová fronta lidí. Druhý nápad - Madame Tussauds (muzeum voskových figurín), ehm stejná fronta. Zachránil nás až podmořský svět kousek od londýnského oka. Projít po prosklené podlaze, když se pod námi nacházeli žraloci Ivča zvládla jen se zavřenými oči. Pak už nás čekala jen dlouhá cesta domů. Na jaké výlety jsme vzali Dana se dozvíte v dalším článku.

více fotek ZDE

BODIAM CASTLE

Omlouváme se, že jsme se tak dlouho neozvali. Každý mi píše, že jsme asi dlouho nikde nebyli. Omyl, jen prázdniny byly dlouhé, celodenní hlídání a po večerech už nebyla energie na psaní článků. Tak teď začínáme napravovat naše resty.

Jeden krásný víkend jsme se vydali směrem k hradu Bodiam. Respektive je to zřícenina hradu. Nachází se v hrabství East Sussex, na jihovýchodě Anglie. Vodní hrad je kolem dokola lemován vodním příkopem, ve kterém se nachází asi milion OBŘÍCH kaprů! Je považován ze jedno z nejromantičtějších míst, nám ale moc romantické nepřišlo. Možná jen ten pocit středověku a udatných rytířů, kteří bojovali za svou královnu, ách!


Areál hradu je obrovskýýýýý a všude bylo plno lidí, kteří piknikovali (což je u angličanů zvykem - piknik vždy a všude). My jsme nezůstali pozadu a v úděsném vedru jsme zasedli do stínu se zmrzlinou.
více fotek ZDE

pondělí 18. července 2011

RYE AND HASTINGS

Dalším místem, které jsme navštívili byl ráj - tudíž anglické město Rye. Naši domácí nás stále naváděli, aby jsme Rye navštívili, že je to jedno z nejkrásnějších měst v Británii. No nás ale moc nezaujal. Přesto i zde bylo něco k vidění. Například ulice ve které měli domy "vtipné názvy". V Anglii má totiž každý dům svoje jméno. A tady moc nad jmény nepřemýšleli a jednoduše pojmenovali domy jako"první dům", "dům s terasou" či "dům naproti". 

Touto ulicí jsme se dostali k malému hrádku. Uvnitř bylo vše z doby rytířů. No a sama Ivča se přesvědčila, jaký by byl Alf udatný a chrabrý rytíř. A kdyby mu to nešlo s brněním, tak by se dal k dělostřelectvu. 




Taky jsme tu okusili poprvé tradiční anglické jídlo: Roasted chicken, roasted potatoes and yorkshire pudding (taková jakoby houstička). No není pudink jako pudink. 

Z Rye naše cesta vedla do Hastings. A moře přišlo na řadu po druhé. Lehli jsme si na vyhřáté kamínky na pláži, odpočívali a pozorovali lidi okolo. No a nakonec jsme podlehli hazardu. Hráli jsme hry a vyhrávali dárečky. Tak teď má Ivča i Alf svého Me to You plyšáka, eh!



CANTERBURY AND WHITSTABLE

Do Canterbury jsme se vydali, aby jsme navštívili jednu z největších katedrál na britských ostrovech. No málem se nám nepoštěstilo. V den návštěvy se v katedrále konala nějaká slavnost, což znamenalo, že více jak polovina katedrály nebyla přístupna pro návštěvníky. Průvodce nám sdělil, že okolo půl 4 bude k vidění celá katedrála a tak jsme se zatím vydali napříč městem. Ulice byly plné turistů, restaurací a mladých lidí vydělávajících si peníze zpěvem.


Před vstupem do katedrály byla obrovská fronta. Možná nebylo na škodu koupit si lístky dopředu. Když jsme vstoupili do katedrály bylo to něco neuvěřitelného. Pořád jsme přemýšleli, jak dokázali bez strojů postavit něco tak obrovského a taky jsme žasli nad tím, že to celé ty roky vydrželo. V jedné z části katedrály (v kryptě) muselo být hrobové ticho. No jen Španělé a Rusové si to asi nepřečetli, ehm!



Cestou k autu jsme v jednom z obchodů koupili pro Ivču černý klobouk, už chytá britský styl! A nakonec se osvěžili tím nejúžasnějším karamelovým frappuccinem ze Starbucks. Mimochodem, před náma ve frontě stála rodinka Čechů. Jóó a obsluhovala nás Slovenka :)


Jelikož bylo hezké počasí, rozhodli jsme se, že cestou domů navštívíme město Whitstable. Poprvé jsme si smočili nohy v moři, našli mušličku a nasávali energii ze sluníčka.Nádhera!


čtvrtek 30. června 2011

Rochester Castle

Dalším útočištěm našich toulek po Kentu se stal Rochester Castle. Hrad se nachází na břehu řeky Medway. Dětství a stáří zde prožil spisovatel Charles Dickens a proto většina lidí právě jeho spojuje s Rochesterem. I náš pan domácí při zmínce o hradu začal vyprávět právě o něm. Rochester je významný díky své historii. No ale my žijeme v přítomnosti, tak to nebudeme rozebírat! Prvně jsme navštívili jednu z nejstarších katedrál v Anglii, která se nachází v blízkosti hradu. Jediné, co stálo za povšimnutí byly obrovské varhany uprostřed katedrály.




A poté ufunění a zpocení jsme se dostali k hradu. Vystoupali jsme po kamenných patrech až nahoru. A světe div se - potkali jsme tam čechy! Jenže v prvotním šoku jsme si mysleli, že snad špatně slyšíme a tak jsme propásli naši šanci popovídat si s někým v rodném jazyce! Z posledního patra hradu byl opravdu nádherný výhled na řeku a celé okolí hradu. 

No a nakonec jsme zabloudili na hlavní třídu, kde jsme se v jedné krásné kavárně osvěžili domácím ledovým čajem a karamelovým frappuccinem, mňam! Jo a vlastně jsme stáli asi čtvrt hodiny před stánkem se zmrzlinou, protože jsme nevěděli jak se řekne nanuk a my jsme ho fakt chtěli! No nějak se nám povedlo vysvětlit prodavačce, co vlastně chceme. A po zjištění, že mají perlivou vodu značky Perrier byl Alf šťastný jako malé dítě. Takže se nám výlet nakonec povedl!

středa 29. června 2011

Leeds Castle

Konečně jsme našli chvilku času, aby jsme pro Vás dali dohromady naši návštěvu Leeds Castle. Stačí projít vstupní branou a hned na Vás dopadne kouzlo anglické přírody. Rozlehlý trávník okolo celého hradu, měkký jako peřinka - sami jsme podlehli pokušení a lehli si! Cesty lemují rybníčky a narazíte tu na překrásné pávy, černé i bílé labutě a mnoho dalších druhů. Než jsme vcházeli do hradu, připadal nám vcelku malý. Ale po pár krocích v něm jsme zjistili opak. Prošli jsme tak sídlo několika anglických králů a královen a nakoukli tak do jejich způsobu života. Každý z pokojů je ponechán v původní výzdobě. Všechno jsme si vyfotili, ačkoliv jsme poté zjistili, že ve vnitřních prostorách hradu je přísný zákaz fotografování. 



Za hradem jsme objevili malou ptačí "zoo". Viděli jsme od malých papoušků po velké. Přišli jsme právě, když probíhalo krmení. Takže papoušci se všelijak předváděli, aby dostali kuličku hroznového vína. 


A nakonec jsme se vrátili zpátky do dětských let - zabloudili jsme v bludišti :). Pfff brnkačka, řekli jsme si na začátku! No a nakonec nám trvalo asi tak 10-15 minut než jsme dostali do středu bludiště, kde byla skalka, ze které vidíte celé bludiště jak na dlani. Chvilku jsme tam jen tak stáli a koukali, jak lidi bloudí a bloudí. No a  nakonec na nás čekalo poslední překvapení. Skalka uvnitř bludiště skrývala tajemnou jeskyni, která byla světelně vyzdobená a vypadalo to mysticky! Jestli někdy navštívíte Anglii, tak tenhle hrad je místo, kam určitě doporučujeme "zabloudit". 


pátek 24. června 2011

Náš první týden

Ufff! Právě ležíme v posteli, zatímco naši domácí mají obrovskou barbeque párty.Nesmíme usnout, protože nás čeká odklízení nádobí. A tak Vás jdeme zahltit články o našem pobytu zde. Tak tedy začnem! 

Začnu nedělí, kdy odjeli naši předchůdci - Péťa s Filipem. Měli jsme poslední společnou snídani pod vedením pana domácího, což znamená, že byla typicky anglická. Nad výbornou slaninou se rozplýváme ještě teď. A potom přišlo loučení, slzy a my si uvědomili, že už jsme tu definitivně sami - na všechno! Na zbytek neděle jsme si tedy naplánovali výlet do Leeds Castle, aaach nádhera! O tom více až v samostatném příspěvku. 

V pondělí start. Přála bych Vám každé ráno budit malého kluka z postele. Tiše zašeptáme: Good morning, přesto jsme pro něj noční můry! A pak začne ranní kolotoč: snídaně, připravit věci do školy, připravit věci na kluby, zabavit mladšího, odtrhnout ho od zábavy a dostat do auta, dovézt kluky do školy a jet zpátky domů. Pak Alf jde zahradničit a Ivča pere, žehlí, stele postele a tak. Taky jdeme na procházku s Tilly, s hravou a krásnou labradorkou. Cestou potkáme několik pejskařů, kteří se nás ptají na různé věci, kterým většinou ani nerozumíme haha! A o půl páté nám začíná kolotoč znova. Alf jede vyzvednout kluky ze školy a Ivča vaří, protože si ještě není tolik jistá s řízením na druhé straně! A až děti sní "tea" a "pudding" (nebo-li v laickém překladu "večeři pro děti" a "zákusek"), tak musíme mladšího donutit k hromadě úkolů. No a zase padáme na žebříčku oblíbenosti na poslední místo, protože kdo je horší člověk než ten, který ho nutí do dělání si úkolů..?! A když už je vše hotovo, tak máme padla. 

No a takhle nám to utíká den po dni. Pomalu si začínáme zvykat.